dobrý den, jak se máte?

Ne, že bych si to nemyslel už dlouho. Člověk nemusí studovat všeobecné lékařství a poté psychiatrii, aby poznal, že „nahoře“ se děje něco ale úplně blbě. Ale dneska po ránu ke mně přes Facebook (než nám to všem někdo zatrhne… dorazil odkaz na následující text, jehož autorem je odborník. To, co v následujících řádcích pan MUDr. Jan Hnízdil říká, je děsivé, protože velice, ale velice pravděpodobné. Jestli to rovnou není pravda.

V nezřízené touze po skvělé cibulové bagetě a bratwurstech vydal jsme se do endéer. Do krámu to mám dvacet kilometrů. Deset tady a deset tam. A je to deset hodně různých kilometrů. Koukněte. A to jsem ještě našim silničářům dal náskok a doma fotil až cestou zpátky.

Zaznamenal jsem (a doufám, že ne jediný) další strmící hovadinu, kolik už se jich dennodenně v hlavách našich všelijakých potentátů líhne. Tentokrát je to zpráva o tom, že už loni v listopadu vydalo náčelnictvo Vězeňské služby pokyn, aby se ve vězeňských kuchyních nešetřilo a odsouzeným byla do jídelníčku zařazena i zvěřina.

Tuhle jsme se nějak sešli u kuchyňského stolu nad jídlem a synátor četl cosi, kde popisovali nové pilíře důchodové reformy. Po chvíli tiskovinu znechuceně odhodil a prohlásil, že důchodu se stejně nedožije a tudíž jedinou jistotu má, že spořit do fondu v žádném případě nebude. Pravidla jsou nastavena tak, že z těch peněz neuvidí moc ani ten, kdo je spořil, natož někdo jiný (nepodléhají dědění v případě úmrtí).

Vím už dlouhá léta, že sledovat poněkud podrobněji dění na domácí politické scéně je činnost, která vyžaduje robustní psychiku. Jinak hrozí, že dříve nebo později člověk vyběhne nahý na ulici (na louku, do lesa, pod tramvaj, pod metro, na větev, apod.) a bude (po právu) zašit do cvokhauzu.

Vypadá to, že po uplynulém týdnu se našel viník. Podle vyslovených hesel je jím jednoznačně Agentura pro sociální začleňování, v níž mizí nemalé peníze a uspokojivé výsledky žádné.

Můj milý bloggíčku! Dnes se Ti svěřím s něčím, co mě bezpečně dokáže naštvat (kromě stovky jiných věcí nebo situací). Ve čtvrtek si starostové Šluknovska dovolili poukázat na rozpor mezi mediální prezentací skvadry kolem "Zmocněnkyně vlády pro lidská práva" Mgr. Moniky Šimůnkové, slovy tzv. "Agentury pro začleňování, atd.". Tenhle spolek možná někde v republice dobře funguje a jeho aktivisté pracují na tom, aby se zmírňovaly dopady sociálního vyloučení. Podle názoru a zkušeností starostů Šluknovska však tahle Agentura pracuje nejlépe kdesi v kuloárech české politické scény, kde si účinnou sebepropagací vybudovala nesestřelitelné postavení. Ve městech a obcích Šluknovska to té "Agentuře" moc nejde. Řekl bych (a nerad), že nejspíš kvůli tomu, jak děsně pokažené to tu máme. Do toho by se nechtělo strkat nos nikomu, natož pražským salónním úředníkům…

Loňská vlna demonstrací na severu republiky byla nastartovaná nekontrolovaným přistěhovalectvím vesměs nepřizpůsobivých obyvatel, která při normálním počtu obyvatel v jednotlivých obcí (od pár stovek do deseti tisíc) rozkymácela křehkou sociální rovnováhu, kterou se dosud dařilo udržet.

Ne že by se nedalo demonstrovat už před tím, ale chyběl spouštěcí moment, který by zavelel vyjít do ulic.