Tak jsem se nedávno toulal rozpálenými ulicemi České Lípy, a tu mě tak shůry přepadla myšlenka, že bych si zasloužil knihu. Nu dobrá, povídám si sobě, už trochu vyšinutý z toho vedra … jsem tady dole v Lípě u starých obchoďáků a hradu a v ulici rovnou k náměstí jsou hnedka dvě knihkupectví. Natolik tohle město snad ještě znám, abych to věděl.

S učitelkou Josefínou Divíškovou, čtenáři i kritiky považovanou za českou obdobu slečny Marplové, jsme se loni seznámili v knižně vydané detektivce Marie Rejfové Kdo jinému jámu kopá a ebookové novelce Kdo má pod čepicí. Nakladatelství Mystery Press téměř přesně po roce dalo na knižní trh další detektivku této varnsdorfské spisovatelky, která dostala název Komu straší ve věži. Kniha je vtipně a vkusně ilustrována Danielem Špačkem. Po čem bude učitelka Josefína pátrat tentokrát?

Nick Cave, chlapec z australského venkova, se stal globální hvězdou a tisíce dalších podobných by si to rádi zkusili také, ale jak se taková věc dělá? Reinhard Kleist se na tuhle otázku snaží odpovědět v grafickém románu Nick Cave, Mercy on me a přidává samozřejmě otázky další. Sám Cave je k jeho interpretaci svého příběhu laskavý, ale také lehce ironický: Od všeho se distancuji; ale připadá mi to skvělé!

Anotace na tuto knihu mimo jiné praví, že se jedná o první komplexní monografii věnovanou české hrůzostrašné literatuře. Na téměř pěti stech stránkách mapuje její autor vývoj tohoto žánru v širším kontextu dějin české literatury 19. a 20. století i jeho balancování na pomezí populární a umělecky náročné tvorby.
A právě to zmíněné balancování je to, co považuji na této knize (bez ohledu na její opravdu obrovskou šíři a kvalitu informací uvedených do patřičného kontextu) za nejzajímavější, na to, co tu udržuje jakési napětí a vytváří zajímavé přesahy.

Na obálce komiksu, na němž spolupracovali dva géniové, Alejandro Jodorowsky & Moebius, najdeme dívku s poněkud posedlýma očima, košilí rozepnutou do půl pasu, odhalenými ňadry a dost velikým křížem na krku. Ano, ta může být opravdu šílená! Ale sluší jí to.

Dvojjazyčná německo-lužickosrbská kniha nazvaná Pět století (Fünf Jahrhunderte – Pjeć lětstotkow, editor Jan Malink, vydalo nakladatelství Domowina Budyšín v roce 2017, 186 stran) přináší dosud nejúplnější informaci o náboženské reformaci v srbské Lužici. Její editor, současný superintendant neboli hlavní duchovní správce více než asi třiceti tisíc lužickosrbských evangelíků, Jan Malink ji sestavil z devatenácti příspěvků, z nichž tři napsal sám.

Děj románu Černé ovce a beránek boží se odehrává v horkém létě roku 1976. Začínáme v červnu, což se hodí, protože to je právě ten čas, kdy se tu u psaní pařím. A také čas, kdy se k téhle minirecenzi máte možnost dostat vy, takže s popisem atmosféry parna a dusna si nemusím dělat starosti – stačí vyhlédnout z rozpáleného okna.
V románu Černé ovce a beránek boží (přeložila Anna Formánková, vydal Host, 2018, 416 str.) se kdesi na britském předměstí se z Ulice ztratí žena a její zmizení vyvolá spoustu otázek – a také spoustu nabízejících se odpovědí. Proč se to stalo? A proč byl její odchod tak náhlý?

Bedekrů a průvodců jsou v knihkupectvích plné regály. Dobrý způsob, jak poznávat okolí i daleké kraje, je také ztratit se (a pak se najít), což platí i pro tu, v titulku článku zmíněnou erotiku, ale v téhle zimě bych doporučil raději knihu a nějaký hřejivý nápoj.

Jaroslav Hašek, spisovatel, který literaturu nejen psal, ale také žil napsal (a nedopsal) jedinečný humoristický román Švejk, který se i po skoro sto letech naprosto vymyká z linie tuzemské tvorby.

Román Daniela Petra má název, který není zcela originální: titul Sestra smrt totiž mají v této chvíli, pokud vím, tři knihy. Nejstarší knihou nesoucí tento název je dílo papežského kazatele Raniera Cantalamessy, vydané v českém překladu roce 1997 Karmelitánským nakladatelstvím. Následuje stejnojmenný fantasy román Marie Rejfové (CooBoo, 2016) a do třetice tedy se tímto titulem přichází brněnské nakladatelství Host.

Často jsem si při čtení Sedmé funkce jazyka, druhého románu autora známé prózy HHhH, říkal, jak by mi prospělo, kdybych se kolem roku 1980 líp učil a kdybych více sledoval dění ve Francii. Ale pak mi došlo, že tou dobou nebyl zrovna u nás informací z této země nadbytek. A tak jsem prostě Sedmou funkci jazyka četl (nelze přestat!) a po ruce měl Wikipedii a jiné slovníky (kniha samotná je vybavena základním informačním glosářem, který připravila její překladatelka Michala Marková), abych se v ději a reáliích lépe zorientoval. Nakonec to klaplo, a ačkoli jsem možná (vlastně zcela jistě) nedocenil všechny špílce, které Laurent Binet svým čtenářům připravil, jsem momentálně nadšeným fandou Sedmé (i předchozích šesti) funkcí jazyka!

Zajímavé a nepříliš známé informace o dramatickém období historie našeho regionu krátce po druhé světové váce, tedy česko-německo-polského trojmezí dnes zvaného Euroregion Nisa, přináší kniha Kwestia Żytawska 1945-1949 (Žitavská otázka 1945-1949). Jejím autorem je profesor Slezského institutu v Opolí Piotr Pałys a o vydání na sklonku roku 2016 se postaral Państwowy instytut naukowy – Instytut Śląski w Opolu.

Další články...

ee Snapseed

videa_z_výběžku

vandej

k_fix_cz

pojdte se kouknout)