Bedekrů a průvodců jsou v knihkupectvích plné regály. Dobrý způsob, jak poznávat okolí i daleké kraje, je také ztratit se (a pak se najít), což platí i pro tu, v titulku článku zmíněnou erotiku, ale v téhle zimě bych doporučil raději knihu a nějaký hřejivý nápoj.

Často jsem si při čtení Sedmé funkce jazyka, druhého románu autora známé prózy HHhH, říkal, jak by mi prospělo, kdybych se kolem roku 1980 líp učil a kdybych více sledoval dění ve Francii. Ale pak mi došlo, že tou dobou nebyl zrovna u nás informací z této země nadbytek. A tak jsem prostě Sedmou funkci jazyka četl (nelze přestat!) a po ruce měl Wikipedii a jiné slovníky (kniha samotná je vybavena základním informačním glosářem, který připravila její překladatelka Michala Marková), abych se v ději a reáliích lépe zorientoval. Nakonec to klaplo, a ačkoli jsem možná (vlastně zcela jistě) nedocenil všechny špílce, které Laurent Binet svým čtenářům připravil, jsem momentálně nadšeným fandou Sedmé (i předchozích šesti) funkcí jazyka!

Zajímavé a nepříliš známé informace o dramatickém období historie našeho regionu krátce po druhé světové váce, tedy česko-německo-polského trojmezí dnes zvaného Euroregion Nisa, přináší kniha Kwestia Żytawska 1945-1949 (Žitavská otázka 1945-1949). Jejím autorem je profesor Slezského institutu v Opolí Piotr Pałys a o vydání na sklonku roku 2016 se postaral Państwowy instytut naukowy – Instytut Śląski w Opolu.

Anotace na tuto knihu mimo jiné praví, že se jedná o první komplexní monografii věnovanou české hrůzostrašné literatuře. Na téměř pěti stech stránkách mapuje její autor vývoj tohoto žánru v širším kontextu dějin české literatury 19. a 20. století i jeho balancování na pomezí populární a umělecky náročné tvorby.
A právě to zmíněné balancování je to, co považuji na této knize (bez ohledu na její opravdu obrovskou šíři a kvalitu informací uvedených do patřičného kontextu) za nejzajímavější, na to, co tu udržuje jakési napětí a vytváří zajímavé přesahy.

Kameraman Jaroslav Kučera byl určujícím umělcem pro celé generace filmových diváků. Měl jsem nutkání napsat hlavně těch starších, těch, kteří pamatují československou novou vlnu v plné síle, ale tahle vlna je stále dostatečně mohutná na to, aby zasahovala v iniciačním věku další a další kinofily. I pro ně je Kučerova estetika filmového obrazu (třeba Sedmikrásky nebo Ovoce stromů rajských jíme) naprosto nepřehlédnutelná, a i když se za ta léta ve filmu zkusilo ledasco, Kučerovo pojetí obrazu je ve své syrovosti neopakovatelné.

Dvojjazyčná německo-lužickosrbská kniha nazvaná Pět století (Fünf Jahrhunderte – Pjeć lětstotkow, editor Jan Malink, vydalo nakladatelství Domowina Budyšín v roce 2017, 186 stran) přináší dosud nejúplnější informaci o náboženské reformaci v srbské Lužici. Její editor, současný superintendant neboli hlavní duchovní správce více než asi třiceti tisíc lužickosrbských evangelíků, Jan Malink ji sestavil z devatenácti příspěvků, z nichž tři napsal sám.

Jaroslav Hašek, spisovatel, který literaturu nejen psal, ale také žil napsal (a nedopsal) jedinečný humoristický román Švejk, který se i po skoro sto letech naprosto vymyká z linie tuzemské tvorby.

Další články...

videa_z_výběžku

vandej

k_fix_cz

pojdte se kouknout)