Top Stories

Nevěnujeme se, pravda, moc různým výročím, ale tomuhle se vyhnout nechceme a nemůžeme. V noci z pondělí na úterý (20/21) to bude padesát let, kdy i výběžkem projela spojenecká vojska, aby dala najevo v čem to spojenectví vězí. Díky laskavosti kolegy Patra Karlíčka a Milana Turyny tu máme několik autentických dokumentů přímo z našeho kraje. Zápisy z mikulášovické kroniky a fotky z Velkého Šenova.

Z opery jsem si vždycky dělal domácí koupelnovou srandu a nakonec jsem jednu napsal, říká skladatel Ivan Acher

Ještě nedávno (tři roky zpátky) byl milovaný ústecký činoherák v krizi, přišel o budovu na Střekově a vypadalo to skoro na konec této činohry v Ústí. Přišlo Hraničářské intermezzo, pak přes různé peripetie navrácení budovy a stěhování zpět a následně dohoda s magistrátem o provozu a financování. 

Dnes kráčí Činoherní studio s hlavou vztyčenou ke konci pětačtyřicáté sezóny a z pohledu zaníceného a velmi častého diváka a návštěvníka, kterým se cítím být, jde o sezónu úžasnou. A tak jsem při té příležitosti trochu vyzpovídal současného ředitele Jiřího TRNKU (který je, pokud to nevíte, také ředitelem Městského divadla v Děčíně).

Z opery jsem si vždycky dělal domácí koupelnovou srandu a nakonec jsem jednu napsal, říká skladatel Ivan Acher

Ještě nedávno (tři roky zpátky) byl milovaný ústecký činoherák v krizi, přišel o budovu na Střekově a vypadalo to skoro na konec této činohry v Ústí. Přišlo Hraničářské intermezzo, pak přes různé peripetie navrácení budovy a stěhování zpět a následně dohoda s magistrátem o provozu a financování. 

Dnes kráčí Činoherní studio s hlavou vztyčenou ke konci pětačtyřicáté sezóny a z pohledu zaníceného a velmi častého diváka a návštěvníka, kterým se cítím být, jde o sezónu úžasnou. A tak jsem při té příležitosti trochu vyzpovídal současného ředitele Jiřího TRNKU (který je, pokud to nevíte, také ředitelem Městského divadla v Děčíně).

Sedím v novoborské kavárně a čekám. Ale ne zas nějak dlouho. Sotva třetina kávy je upitá, když se otevřou dveře a vejde Michal Vaněk (MV). „ Ahoj, Kuba přijde za chvilku,“ omlouvá kolegu, který měl přijít s ním. Čekáme další třetinu nápoje, když venkovní příšeří vpustí do kavárny Jakuba Horáka (JH). Je objednáno, je usazeno u malého stolku, nad kterým svítí tlumená lampa. Sedím si tu s třetinou kapely Zhasni.

Devětkrát se sešli kuchtíci - amatéři v kuchyni šenovské restaurace U Jelena, aby se nakonec ukázalo, že jsou to vlastně profesionálové. Popravdě, čekal jsem, že to určitě nebude špatné, na druho stranu jsem překvapen, že je to tak skvělé.

Tak, v sobotu 25/6/2016 nastoupil do kuchyně restaurace U Jelena poslední soutěžící pár Šárka Bernartová a Petr Scheufler, pro náš miništáb naštěstí s menu, které nevyžaduje přípravu tak náročnou, jako ty minulé.

V dosavadním průběhu vaření U Jelena jsem vždycky alespoň trochu tušil co a jak se bude vařit, hovězí po sibiřsku je ale novinka a můžu zodpovědně říci, že je to recept, který asi budu muset vyzkoušet i doma.

Už je to pár let, co jsme se tu věnovali streetartu v Rumburku a nedopadlo to moc dobře. Od té doby se toho moc nezměnilo (k lepšímu nic)), na FB jsme ovšem našli album, které dokumentuje stav tohoto svébytného umění v krajském městě, Ústí nad Labem a je to hotové peklo.

V Ostravě právě běží festival Volours 2016, k hudbě a vůbec tomu umění se možná brzy vrátíme, hodinku jsem ale v zahajovací den věnoval procházce po areálu. Nevím jak moc je ta atmosféra přenositelná, ale tady je pár fotek ze kterých, alespoň pro mě, vyplývá: nemusí se všechno bourat!

Toto je pravda
Pravda Samá Pravda
Konec obelisku